Po rezignaci Lucie Fukové přicházejí další reakce: členové Rady vlády i romské osobnosti mluví o oslabení romské agendy

Rezignace vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové vyvolává další silné reakce uvnitř romské reprezentace. K jejímu odchodu se vyjádřili členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny i výrazné romské osobnosti. Z jejich slov vyplývá nejen respekt k rozhodnutí Fukové, ale také obava z dalšího směřování romské agendy a z oslabování jejího nadresortního charakteru.

Jedním z těch, kdo se k situaci vyjádřili velmi jednoznačně, je člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marian Dancso. Ten oznámil svou rezignaci na funkci a upozornil, že problém podle něj nespočívá pouze v odchodu jedné osoby, ale v celkovém nastavení romské agendy.

„Důvodem mého rozhodnutí je především směřování, které podle mého názoru vede k oslabování nadresortního charakteru této agendy. Dlouhodobě jsem zastával názor, že témata spojená s integrací, vzděláváním, lidskými právy, bezpečností a rovnými příležitostmi mají být řešena napříč celou vládou, nikoliv optikou jediného resortu. Přesouvání rozhodovacích procesů pod Ministerstvo práce a sociálních věcí proto nepovažuji za správný krok.“

Dancso zároveň kritizuje postupné oslabování role vládní zmocněnkyně. Podle jeho slov nemá jít pouze o formální nebo koordinační funkci, ale o pozici, která má reálnou váhu při rozhodování o zásadních otázkách.

„Stejně tak mě znepokojuje postupné oslabování role vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Jsem přesvědčen, že tato pozice nemá být pouze koordinační nebo reprezentativní. Má být skutečným partnerem při tvorbě politik a rozhodování o zásadních otázkách.“

Ve svém vyjádření připomněl také témata, která byla v uplynulém období otevřena – od odškodnění obětí protiprávních sterilizací přes vzdělávání a segregaci až po dialog mezi státní správou, bezpečnostními složkami a komunitami.

„Za dobu svého působení jsme společně otevřeli řadu důležitých témat, od odškodnění obětí protiprávních sterilizací, přes oblast vzdělávání a segregace, až po podporu dialogu mezi státní správou, bezpečnostními složkami a komunitami. Za touto prací stála řada lidí, kteří jí věnovali svůj čas, energii a odbornost.“

Své stanovisko uzavřel slovy, která jasně oddělují odchod z funkce od dalšího veřejného postoje k hodnotám, kterým se dlouhodobě věnuje.

„Rezignuji na funkci. Nerezignuji však na hodnoty, kterým jsem zasvětil svůj profesní i veřejný život.“

K rezignaci Lucie Fukové se vyjádřila také členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Renata Adamová. Ta popsala odchod Fukové jako velmi smutnou zprávu, přestože o jejím rozhodnutí podle svých slov věděla dopředu.

„Odchod Lucky mě velice zasáhl. Ačkoli jsem o něm dopředu věděla, je to pro mě velmi smutná zpráva. Její rozhodnutí však plně respektuji. Svou rezignaci pečlivě zvážila a, jak sama zmínila ve svém prohlášení, za těchto podmínek nemohla dále zůstat.“

Adamová zároveň Lucii Fukové poděkovala za její práci a ocenila, že během svého působení dokázala čelit řadě překážek a výzev.

„Chtěla bych Lucce tímto velice poděkovat za to, co všechno dokázala a jak dokázala čelit překážkám i různým výzvám. Za jejího působení se jí podařilo prosadit spoustu skvělých věcí, za což jí patří obrovské díky.“

Ve svém vyjádření zdůraznila také osobní podporu do dalšího období.

„Je to velice silná žena a já jí přeji, aby ve svém životě našla své místo, kde uplatní své dosavadní schopnosti, vědomosti a zkušenosti. Pevně jí důvěřuji, protože silné ženy se nikdy neztratí a mají své místo ve společnosti.“

Další reakce přišla od Davida Tišera, ředitele organizace ARA ART, z. s., která se dlouhodobě věnuje romskému umění, kultuře, vzdělávání, lidským právům a artivismu. Ten uvedl, že rezignace Lucie Fukové se dala očekávat, zároveň ale upozornil, že samotná pozice vládního zmocněnce či zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny tím podle něj nekončí.

„Rezignace Lucie Fukové se dala očekávat. Nejde však o konec této pozice ani o nenahraditelnou ztrátu pro romskou agendu. Česká republika má dostatek Romů a Romek s hlubokou znalostí romské agendy, životní zkušeností i odborným zázemím, kteří tuto roli mohou převzít odpovědně, důvěryhodně a s důrazem na skutečný dopad.“

Tišer zároveň zdůraznil, že budoucí obsazení této pozice nesmí být pouze symbolické. Podle něj musí jít o člověka, který bude mít odvahu pojmenovávat systémové problémy a schopnost prosazovat konkrétní změny.

„Zásadní je, aby pozice vládního zmocněnce či zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny nebyla jen administrativní, dekorativní nebo reprezentativní funkcí. Nemá jít o pozici, viditelnost ani účast na jednáních bez výsledku. Musí ji zastávat člověk, kterému půjde především o zlepšení života Romů a Romek v České republice. Člověk s odvahou pojmenovávat systémové problémy, schopností prosazovat konkrétní změny a přinést do této agendy skutečnou odpovědnost, politickou váhu a měřitelné výsledky.“

Vyjádření Mariana Dancsa, Renaty Adamové a Davida Tišera ukazují, že rezignace Lucie Fukové není vnímána pouze jako osobní rozhodnutí jedné veřejné představitelky. V romské komunitě otevírá širší otázku: jakou váhu má mít romská agenda ve vládní politice, kdo ji bude dál reprezentovat a zda bude mít budoucí zmocněnec či zmocněnkyně skutečný prostor ovlivňovat systémové změny.

Odchod Lucie Fukové tak může být nejen koncem jedné etapy, ale také začátkem nové debaty o tom, zda stát dokáže romskou agendu pojímat jako průřezové téma celé vlády, nebo zda bude postupně odsouvána do užší resortní logiky bez potřebné politické síly.

Foto: Facebook / archiv Mariana Dancsa, Renaty Adamové a Davida Tišera