Žijí tu s námi a jejich vánoční tradice vás možná inspirují

Vánoce jsou svátky lásky a smíření. Lidé alespoň na krátkou dobu odloží starosti, neshody a touží strávit více času se svými rodinami. Odpouštějí si křivdy a někteří se snaží o nápravu. Dárky a dobrými skutky si navzájem děláme radost.  S Vánocemi jsou však spojeny také tradiční pokrmy a krásné tradiční zvyky.

WorldRadio vám přiblíží i když ne všechny, ale alespoň několik z tradičních vánočních zvyků a jídel některých evropských zemí, jejichž národnosti žijí společně s námi zde, v České republice.

Jsou opravdu krásné a zajímavé.
A kdo ví, třeba budou inspirovat i některé z vás.
V některých zemích se mohou tradice i tradiční jídlo trochu lišit v závislosti na jejich regionu, ale obecně ty, o kterých budeme psát, patří v zemi k nejoblíbenějším.

Recepty na některé z nich jsme pro vás připravili ZDE

O letošních Vánocích vás zároveň zveme k poslechu exkluzívních svátečních pořadů, které jsme připravili jen pro vás a to od 24. až do 26. prosince vždy od 18 hodiny. Krásna vánoční hudba, nezapomenutelné příběhy a pohoda svátečních večerů. Prožijte kouzlo Vánoc s WorldRadiem.

 Poznejme se lépe.

Slováci

Vánoce na Slovensku jsou velmi podobné těm v České republice, ale mají také své specifické tradice a zvyky, které zdůrazňují rodinnou pohodu, jídlo a vzájemnou lásku a úctu.

Slovenské domácnosti začínají přípravy na Vánoce obvykle začátkem adventu, což je čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Během něj se často používají adventní kalendáře, rozsvěcují se svíčky na adventním věnci a připravují se různé pokrmy.

Na Štědrý den je hlavní událostí rodinná večeře. Tradičně se jí kapr, ale dle chuti i jiná ryba, bramborový salát a samozřejmě kapustnica. Tradiční polévka z kysaného zelí, do které se v různých regionech může přidávat klobása, sušené houby, sušené maso nebo ryba.

V některých domácnostech se také traduje zvyk, kdy se na stůl dává jablko, které se rozkrojí, a pokud je uvnitř hvězda, znamená to štěstí v nadcházejícím roce a že i příští Vánoce se celá rodina opět sejde v zdraví u štědrovečerního stolu. Po štědrovečerní večeři jdou na půlnoční mši.

Slovensko je křesťanská země, a proto se o Vánocích více modlí, postí a 25. prosince se dodržuje tradice zvěstování narození Ježíše Krista. Koledníci, jako zvěstovatelé „valaši,“ chodí od domu k domu a šíří tuto radostnou zprávu.

V některých vesnicích a městech, stejně jako v kostelích, se z generace na generaci předává zvyk, kdy valaši, takzvaní Betlémci, hrají krátkou scénku o příběhu narození Ježíše a nosí sebou malý vyrobený betlém.

Pro Slováky, stejně jako pro mnoho dalších křesťanských zemí, jsou však Vánoce především časem odpuštění a smíření, zejména s těmi, kteří jim ublížili, nebo kterým ublížili oni sami.

Více o slovenských vánočních tradicích najdete v archivu slovenského národnostního vysílání s Marion Paluchovou ze dne 16. 12. 2024 na webových stránkách WorldRadio.

Poláci

Vánoce v Polsku jsou jedním z nejdůležitějších a nejkrásnějších svátků v roku. Poláci slaví Vánoce tradičně s důrazem na rodinnou pohodu, náboženské obřady a bohaté kulturní zvyky.

Vánoční tradice zahrnuje slavnostní večeři, která obsahuje až 12 chodů. Ty symbolizují 12 měsíců v roku a 12 apoštolů. No a z každého tohoto chodu musíte ochutnat.  

Štědrovečerní večeře, nazývaná Wigilia, je srdcem polských Vánoc.

Například u Poláků je tradiční vánoční pokrm polévka Barszcz z uszkami z červené řepy, která je podávána s malými knedlíčky plněnými houbami.

Mezi oblíbené pokrmy dále patří Sarma, zelí plněné masem a rýží.

Nechybí ani karp, houbová polévka nebo kyselice a makowiec, koláč plněný mákem. Kompot z suszu je ze sušeného ovoce, zejména jablek, hrušek, švestek a šípků.

Tradičně, tak jako například u Slováka i Čechů, se na stůl připravuje talíř navíc, určen pro nečekaného hosta, například pro chudého člověka nebo cizince, který by mohl přijít. Tento symbol má poukázat na pohostinnost a otevřenost.

Jeden z nejkrásnějších zvyků je, že rodina na začátku štědrovečerní večeře jí slavnostní oplatky a přeje si navzájem štěstí a pohodu. Pokud se někdo s někým nepohodl, musí se o Vánocích usmířit.

Zpívají koledy, a po večeři děti obvykle čekají na příchod svatého Mikuláše.

Více o tom, jak Poláci slaví Vánoce, se dozvíte v archivu polského národnostního vysílání z 19. 12. 2024 na webových stránkách WorldRadio, které pro vás vysílala Pulina Dobosz.

 Romové

Vánoce jsou pro Romy v různých zemích světa velmi důležitým svátkem, i když jejich oslava může mít specifické rysy podle kulturního kontextu a náboženské tradice v jednotlivých regionech. Romové, kteří patří k různým náboženským skupinám, mohou Vánoce slavit podle místních zvyků, ale některé tradice jsou u Romů společné, zejména v zemích, kde je rozšířeno křesťanství, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko nebo Rumunsko.

Vánoce jsou tedy pro Romy především náboženským svátkem, který oslavují jako narození Ježíše Krista, a to jak v kostelech, tak v rámci rodinných oslav.
Pro Romy jsou Vánoce také projevem úcty ke starším, odpuštěním a smířením.
Vánoční přípravy u Romů bývají velmi podobné těm, jaké jsou běžné v dalších křesťanských domácnostech.
Tradičně je zvykem před Vánocemi důkladně uklidit domácnost. V některých rodinách to může mít i duchovní význam a to připravit dům na příchod Krista.
Vánoční stromeček, který bývá ozdobený svíčkami a různými dekoracemi, je běžnou součástí vánoční výzdoby. Stromeček a světla jsou pro mnohé symboly sváteční atmosféry.
Nejdojímavější a neodmyslitelnou tradicí je požehnání a vinšování nejstaršího muže v rodině před tím, než rodina poklekne k modlitbě a zasedne ke štědrovečernímu stolu.

Nejstarší muž, někdy i s nejstarším synem, zaklepe na dveře a v ruce drží vánočku nebo bochník chleba, ve kterém je zabodnutá hořící svíčka.

Požehná rodině a domu a poděkuje za všechny dobré věci, které od Boha dostali.

Romové dávají do oken bobaľky pro zesnulé, aby s nimi mohli oslavit Vánoce. Bobaľky jsou jen z mouky, soli a vody a opékají se na sucho v troubě. Někdo je má rád s kysaným zelím, někdo s mákem nebo tvarohem. Za vánoční stůl by neusedli bez talíře navíc pro náhodně příchozího.

Štědrý den je u Romů obdobně jako v jiných rodinách spojen s večerní rodinnou večeří. Jídelníček se liší podle regionu a rodinných zvyků, ale tradičně se podávají jídla, která jsou běžná i v širší středoevropské nebo balkánské kuchyni. Mohou to být pokrmy jako kapustnica, holubky – hlávkové zelí plněné masem a rýží, kapr nebo jiná ryba, bramborová kaše, sladkosti nebo koláče.

Ale u tradičních Romů nechybí ani romské jídlo jako jsou goja, vepřové střeva plněné bramborovým těstem. Typický je závin Shinga, plněný mákem, jablky nebo tvarohem. Samozřejmě nechybí ani kapustnica, čočková polévka a někde také pirohy zvané pišot. Jinak na vánoční tabuli najdete stejná jídla, jako mají Slováci nebo Češi, tedy bramborový salát, řízky, chlebíčky a podobně.

 Některé romské komunity, zejména ty, které jsou součástí pravoslavné tradice, mohou slavit Vánoce přísně podle postního režimu bez masa, zejména během adventního období.

Vánoční koledy, nebo romské vánoční písně a povídaní příběhů jejich předku veselé, či smutné, ale i strašidelné, jsou součástí setkáni, zejména v rodinném kruhu. Děti nebo rodiny mohou zpívat koledy nebo navštěvovat sousedy a přátelé. Koledování je v některých romských komunitách oblíbenou tradicí. Koledníci mohou dostávat drobné dary nebo sladkosti jako projev vděčnosti.

Jak slavili Vánoce starší romské generace, si můžete poslechnout v archívu romského vysílaní ze dne 20.12.2024 na webových stránkách WorldRadia s Máriou Hušovou.

 Ukrajinci

Další nejvíce zastoupenou národností v České republice je ukrajinská.

Stejně jako v některých jiných zemích, má Ukrajina hlavní tradiční jídlo podle regionu. Obecně však lze za společné tradiční vánoční jídlo považovat Kutyu.

Je to chutná a sladká kaše. Připravuje se z pšenice nebo rýže, přidávají se rozinky, med a mák.

Oslava Štědrého večera u něj probíhá ve znamení rodinné pohody a modliteb. Až do nedávna slavili Ukrajinci Štědrý večer 6. ledna. Nedávno ale nastala změna a i Ukrajina slaví Štědrý večer 24. prosince.  Během tohoto večera se připravuje 12 chodů symbolizujících 12 apoštolů, stejně jako mezi Poláky. Důležitou součástí je také tradice setkání s rodinou, zpěv koled a rituály spojené s přípravou a oslavou Božího narození.

Více o tom, jak Ukrajinci slaví Vánoce, se dozvíte z archívu ukrajinského vysíláni na  webových stránkách WorldRadia z 18. 12. 2024, které pro vás vysílala Natalia Makhno.

 Maďaři

Vánoce v Maďarsku jsou bohaté na tradice, rodinné zvyky a specifické pokrmy, které se liší od regionu k regionu. Maďarské oslavy Vánoc mají jak křesťanské, tak i lidové kořeny.

Největší pozornost je v Maďarsku věnována Štědrému dni, který je podobně jako v jiných zemích východní Evropy spojen s rodinnou večeří. Tento den je obvykle spojen s půstem, který trvá až do večera, kdy rodiny slaví Štědrý večer.

Tradičně se k večeři podává ryba, obvykle kapr, protože v Maďarsku se ryby považují za symbol očištění a bohatství. K tomu se podává i bramborový salát nebo zeleninové pokrmy. V některých rodinách jsou k jídlu také tradiční maďarské pokrmy jako je pečená kachna a zeleninová polévka, nebo i Halászlé.  Pikantní rybí polévka, často připravovaná z kapra. Ale co nesmí chybět, je Bejgli. Tradiční maďarský vánoční koláč, který se obvykle plní mákem nebo vlašskými ořechy. Bejgli je oblíbený nejen na Vánoce, ale i během dalších svátků.

 Bulhaři

Vánoce v Bulharsku jsou svátkem, který spojuje náboženské tradice, lidové zvyky a rodinné oslavy.

Bulhaři mají mnoho specifických vánočních zvyků, které se liší od těch v jiných zemích, ale všechny se soustředí na rodinnou pohodu, půst, jídlo a duchovní rozměr svátků.

V Bulharsku někteří  nedodržují Advent tak důsledně jako v některých jiných zemích, ale lidé si připravují domovy na Vánoce, často s pomocí vánočních dekorací, jako jsou svíčky a stromečky.

Štědrý den je tradičně dnem půstu. Tento den je spojován s očistou těla a ducha před příchodem Vánoc, a proto se nejí žádné maso ani mléčné výrobky.

Ale i přesto je v ten den na stole bohatá nabídka tradičních pokrmů, které jsou založené na zelenině, luštěninách, ovoci a ořechách.

Mezi tradiční jídla patří „Sarma,“ kysané zelí plněné rýží, mletým masem, ale i bez něho, a zeleninou.

Bulgarský chleb je pečivo, které se připravuje do tvaru kroužků a zdobí se.

Lučene brambory jsou brambory s česnekem, bylinkami a ořechy.

U Bulharů existuje zvyk, že na Štědrý den je obvykle pět nebo sedm jídel, což má symbolizovat různé aspekty duchovního života a bohatství. Například čočka symbolizuje bohatství. Kromě toho se často klade na stůl chléb, který je symbolem štěstí a hojnosti.

Mají jednu specifickou tradicí a to Vánoční oheň. Ten se zapaluje ve večerních hodinách, po večeři. Tato tradice je součástí bulharské kultury a symbolizuje očištění a přivítání Nového roku.

Rumuni

Vánoce v Rumunsku jsou jedním z nejvýznamnějších svátků roku a tak jako v mnoha zemích i pro Rumuny mají hluboké náboženské i lidové kořeny. Rumuni slaví Vánoce rodinnými setkáními, tradičními pokrmy, koledami a mnoha unikátními zvyky, které se liší od regionu k regionu a taky dodržují advent a půlnoční mši.

Mezi tradiční štědrovečerní pokrmy patří smažené klobásky, tlačenka, jitrnice, jelita, vepřová pečeně, vánočka, ale především zelné rolky Sarmale.

Dalšími tradičními jídly jsou Mămăligă – polenta, často podávaná s kysanou smetanou a sýrem i polévky a jídla z čočky a jiných luštěnin.

Atmosféra rumunských vánoc je velmi veselá a přátelská.

V mnoha částech Rumunska je tradicí, že se ke koledníkům připojí capra.

Je to člověk oblečený v kostýmu kozla s barevnou maskou. Divoce skáče, tančí a tropí neplechu.

Řekové

Vánoce v Řecku jsou důležitým náboženským a rodinným svátkem, který je plný tradičních zvyklostí, jídla, písní a slavností. Řekové slaví Vánoce podobně jako v jiných zemích východní ortodoxní církve, přičemž mají i své specifické tradice a zvyky, které dělají vánoční oslavy v Řecku jedinečné.

Pro Řeky je klíčovou vánoční tradicí pečení Vasilopita, sladkého chleba, ve kterém je ukrytá mince, symbolizující štěstí pro nadcházející rok.

Tento zvyk je spojený s oslavou svatého Václava 31. prosince.

Koledy jsou rovněž důležitou součástí vánoc, přičemž děti chodí po domech a zpívají, aby do domovů přinesly štěstí. Pro Řeky jsou však důležitější a významnější Velikonoce. Během vánočních svátků slaví spíše venku v restauracích, barech a podobně, kde se scházejí se svými rodinami a přáteli, zpívají a hrají koledy.

Více o tom, jak Řekové slaví Vánoce a Silvestra, se dozvíte na webových stránkách WorldRadia v archivu vysílání pro Řeky s Paulinou  Dobosz, ze 17. 12. 2024.

 Každý národ má svou vlastní jedinečnou tradici, ale většina těchto zvyků se zaměřuje na rodinná setkání, sdílení jídla a duchovní aspekty oslav Božího narození.

„Všem posluchačům WorldRadia přejeme krásné prožití vánočních svátků v zdraví, v štěstí a radosti v kruhu všech, které milujete.“

 Za tým WorldRadia přeje,
Mária Hušová

PR manažerka neziskové organizace European People & Media,
První rádio v Česku pro národnostní menšiny – WorldRadio, je mediálním projektem organizace